Tělo a duch

„Fyzická zdanost je nanejvýš důležitá k dosažení míru mysli.“
~ Sri Chinmoy, učitel meditace

Jaké je spojení mezi naším tělem a mezi naším duchem? Tělo nám umožňuje existovat ve fyzickém, vnějším světě, zatímco duch, resp. duše, nás propojuje s vnitřním, subtilním světem. Existujeme tedy zároveň ve fyzickém světě a zároveň v tom vnitřním. V závislosti na tom, čemu zrovna dáme více naší koncentrace, s čím se naše vědomí sjednotí, podle toho působíme více uvnitř, nebo vně. Jak se tyto dva světy navzájem ovlivňují a podporují? Pokud jsme sportovci, pomůže nám k vyššímu výkonu věnovat energii svému vnitřnímu rozvoji, a naopak, pomůže nám sport a silné tělo mít lepší meditaci? Už ve starém Řecku se říkalo „Kalos kagathos“, neboli volně přeloženo „ideál harmonie těla a ducha“, takže na tom určitě něco bude 🙂

V pojetí asijského umění Čchi-kung pomocí mysli ovládáme životní energii (Čchi), která pak působením na subtilních úrovni hýbe fyzickým tělem. Člověk má omezenou kapacitu Čchi, ale jsme schopni Čchi načerpat z vnitřních zdrojů a tím ji doplnit. Pokud je proudění Čchi v našem těle někde blokováno, vede to k nemocem, dlouhodobým onemocněním a stárnutím. Pomocí vnitřní práce s touto energií dokážeme fyzickým problémům zamezit nebo je vyřešit. Tyto cviky probíhají jak na fyzické, tak na vnitřní úrovni, je zde tedy dobře vidět propojení našeho vnitřního a vnějšího světa a jejich vlivy na sebe. Více informací o Čchi-kungu si můžete přečíst třeba zde.

„Čchi-kungová terapie a další větve čínské medicíny, můžeme zjednodušit na dva jednoduché principy: čištění meridiánů (energetických drah) pro dosažení harmonického pohybu energie, a obnovení rovnováhy mezi yin a yang.“
~ Wong Kiew Kit, shaolin a čchi-kung mistr

V Indii, na kterou se u nás často díváme jako na „kolébku duchovnosti“, ovšem převládá i pocit, že vnější, fyzický svět, je pouhá iluze, a nemá tedy smysl mu věnovat moc pozornosti. Proti tomu stojí učení Jógy, které má naopak fyzickou kondici jako jeden ze svých stupňu (zvaném Hatha Yoga) na cestě k sebe-realizaci. Toto cvičení nám pomáhá cítit spojení mezi naším tělem, naší myslí a životní energií (v Józe zvanou „Prana“) a pomáhá mezi nimi nastolit rovnováhu. Meditace je mnohem vyšší stupeň duchovní disciplíny než Hatha Yoga, a jde proto více do hloubky – směrem, k naší vnitřní bytosti, duši.

Když o těchto stupních mluvíme, uveďme si je pro pořádek všechny. Jedná se o stupně tzv. Sadhany, neboli vnitřní disciplíny. Jsou to: Yama (sebeovládání), Niyama (charakter), Asana (fyzické cviky), Pranayama (systematické dýchání k ovládnutí mysli), Pratyahara (ovládnutí smyslů), Dharana (zaměření svého vědomí na to božské uvnitř nás), Dhyana (meditace) a Samadhi (jednota s naší vlastní božskostí). Neznamená to, že pokud chceme meditovat, musíme nejprve projít všemi předhozími kroky. Můžeme začít rovnou meditací, ale např. Pranayama dokáže mysl zklidnit a připravit ji k tomu, abychom se do meditace snáz dostali. Nutno poznamenat, že Jóga není vlastnictvím Hinduismu nebo jiného náboženství. Je to způsob duchovního a fyzického rozvoje, který stojí mimo organizovaná náboženství. Více se můžete dočíst třeba zde.

„Hatha Yoga nás učí použít tělo jako luk, asanu (pozici) jako šíp a duši jako cíl.“
~ B.K.S. Iyengar, učitel Jógy

Z duchovního pohledu je fyzická zdatnost nanejvýš důležitá. Ale musí jít ruku v ruce s vnitřním pokrokem. Když bude naše tělo silné, odolá snáz nemocím a neduhům. Pokud se budeme ráno cítit slabí, bude nás bolet žaludek nebo hlava, těžko se přesvědčíme k tomu, abychom 30 minut seděli bez hnutí a ještě se u toho cítili uvolněně. Když jsme pak v meditaci pokročilejší, musí být naše tělo schopno absorbovat vnitřní světlo a energii, kterou při meditaci příjímáme. Proto se tělo (i subtilní tělo) musíme snažit posílit spolu s tím, jak se prohlubuje naše meditace.

Ač se to může zdát zvláštní, běh má velmi zvláštní význam pro duchovní rozvoj a dokáže nám velmi pomoci. Při běhu se, podobně jako při asanách v Hatha józe, uvolňuje životní energie, která se (vlivem moderního sedavého způsobu života a stresu) často v našem těle zasekne. Při běhu tato energie (Prana, Čchi) automaticky začně proudit směrem vzhůru. Zároveň se nám uvolní naše mysl a zbaví se stresu – i proto dnes tolik lidí běhá. Stále populárnější jsou i ultra-maratony, které běžce spontánně vede dovnitř, protože na tyto enormní vzdálenosti nestačí už jen vitální energie, ale musíme k tomu přidat vnitřní sílu vůle, kterou můžeme snadno získat právě z meditace. Běžci tak často popisují při těchto závodech meditativní zážitky. Pro inspiraci doporučujeme tento krásný dokument o běžcích 3100 mil dlouhého závodu.

České titulky se dají zapnout v pravém dolním rohu.

V souvislosti s Čchi-Kungem uveďme i stále populárnější Chi-Running, který právě z principů Tai Chi vychází. Jedná se o styl běhání tzv. „bez přebytečného úsilí“, kdy se snažíme využít principy z Tai Chi k efektivnímu pohybu, který je zároveň přirozený pro naše tělo. Pro inspiraci doporučujeme stránky behbezusili.cz .

Zajímavý je i nedávný rozhovor Marka Ebena (pořad Na Plovárně) s Americkým rekordmanem Ashritou Furmanem. Rozhovor jde překvapivě poměrně do hloubky k tomu, jak meditace Furmana inspirovala k překonávání Guinessových rekordů a jak mu ve skutečnosti umožňuje často velmi fyzicky náročné výzvy překonávat. Rozhovor je ke shlédnutí na stránkách České televize.

Naše vnitřní existence je s tou vnější úzce spjatá a navzájem se podporují. Ve skutečnosti cíl našeho duchovního rozvoje je plné uvědomění si našeho vnitřního „světla“ (duchovní energie) a jeho projevení právě pomocí těla v tomto fyzickém světě. Jakou cestou a jakým způsobem a jak rychle toho dosáhneme, je už na nás.

Podobné příspěvky

Mantra & Japa

Mantra je zvláštní slovo nebo věta nesoucí s sebou skrytou sílu. Pokud mantru dokážete opakovat soustředěně a dušeplně, můžete z ní tuto sílu získat.

Sebedisciplína

Tajně víme, že bez sebedisciplíny se neobejdeme, nic nedokážeme. A přesto, když přijde na věc, najednou někam zmizí.

Pranayama – síla dechu

Pranayama je tisíciletími oveřená technika energizujícího dýchání. Pomocí Pranayámy dokážeme rozproudit a kontrolovat životní energii, která je uvnitř nás kdesi uložena.

Samota

Pocit osamocení zažilo nebo bohužel stále zažívá mnoho z nás. Možná je to náznak toho, že je na čase zaměřit svou pozornost dovnitř sebe a na chvíli neklást důraz na společenský aspekt našeho života.

Detox mysli

Stejně tak jako se naše tělo potřebuje očistou odlehčit, musíme pravidelně odlehčovat i své mysli.

Tělo a duch

Už ve starém Řecku se říkalo "Kalos kagathos", neboli volně přeloženo "ideál harmonie těla a ducha".

Vědomí

Na vědomí se můžeme dívat jako na proud soustředěné energie naší bytosti. Pomocí vědomí se sjednotíme s různými částmi svého bytí.

Mantra Óm

Mantra je posvátná slabika, slovo, několik slov či věta, nesoucí v sobě určitou vibraci. Aum je matkou všech manter a vysvětluje se jako tzv. bezzvuký zvuk.

Tichá noc

Když mluvíme o tichu, máme pocit, že je ticho je něco pasivního, něco jako prázdnota. Ale ticho v sobě skrývá obrovskou sílu.

Co je meditace?

“Když meditujeme, ve skutečnosti vstupujeme do hlubší části naší bytosti. V ten okamžik jsme schopni vynést na povrch bohatství ukryté hluboko uvnitř nás.” —Sri Chinmoy

Vnitřní život

Existuje svět uvnitř nás, ve kterém se ve skutečnosti odehrává hlavní část našeho života. Co nám říká starodávná moudrost je to, že co se děje uvnitř nás, to se pak projeví vně.

Ztišení mysli

Jakmile dokážeme ztišit svou mysl alespoň na několik minut a učinit ji tichou a klidnou, uvnitř nás vysvitne nový svět, který je samotným kořenem osobního rozvoje každého z nás.

Inspirace

Inspiraci potřebujeme každý z nás. Každou špetku inspirace stojí za to sdílet s ostatními, protože nikdy nevíme, kdy ji budeme sami potřebovat.