Samota

Chceš vědět, proč se cítíš sám?
Cítiš se sám, protože
Nikdy nechceš slyšet
Píseň jednoty svého srdce.

Pocit osamocení zažilo nebo bohužel stále zažívá mnoho z nás. Je to ale jen pocit nebo je to něco skutečného? Odkud tento pocit pochází? A může to mít i nějaká pozitiva? Možná je to náznak toho, že je na čase zaměřit svou pozornost dovnitř sebe a na chvíli neklást důraz na společenský aspekt našeho života. Pojďme to vzít ale jedno po druhém.

Samotu v negativním slova smyslu zažíváme, když přestaneme cítit spojení se světem a s bytostmi (hlavně asi lidmi) v něm. Tady je třeba zdůraznit, o jaké spojení (resp. na jaké úrovni) se jedná. Můžeme totiž být „spojeni“ přes WhatsApp nebo Facebook, ale přesto zažíváme samotu. Můžeme být na party se svými přáteli, mít s nimi „společenské spojení“ komunikací z tváře do tváře, a přesto se cítit ve stejný okamžik zcela osamoceni. Můžeme stát na Staroměstském náměstí nebo Times Square mezi tisíci lidmi a přesto mít pocit, že jsme tam naprosto sami a ztraceni. Dokonce můžeme mít i určité spojení na emocionální úrovni, můžeme cítit empatii, a přesto nám jde samota naproti.

A to všechno má jen jeden důvod: nedostatek sjednocení se s ostatními lidmi na hlubší úrovni; na úrovni našeho srdce. Pokud tohoto nedosáhneme, žádné jiné spojení nám nikdy nemůže dát stejný naplňující pocit toho, že něco s někým sdílíme, že jsme něčeho a někoho součástí. Je to pouze pocit vnitřní jednoty, při kterém zažíváme opravdové spojení. Cítíme, že ostatní opravdu ví, kým jsme, a že nám rozumí. Paradoxní je, že přitom nemusíme vyslovit žádné slovo, poslat žádnou zprávu. Ba dokonce, pokud je síla našeho srdce opravdu veliká, nemusíme být ani fyzicky té druhé osobě na dosah. Vezměme si např. matku se synem či dcerou. Láska matky je tak silná, že dokáže vycítit, co se s jejími dětmi děje, přestože mohou být na druhém konci světa.

Mám pouze jednu potřebu: sjednocení, sjednocení, sjednocení. Sjednocení se se zvířecím vědomím, potřebuji to? Ne, nikdy! Sjednocení se s lidským vědomím, potřebuji to? Ne, nikdy! Sjednocení se s božským vědomím, potřebuji to? Ano, neustále! Proč se nechci sjednotit s vědomím zvířat? Nechci to, protože zvířecí vědomí je plné destrukce. Proč nechci sjednocení se s lidským vědomím? Nechci to, protože lidské vědomí je plné oddělování se. Proč se chci sjednotit s božským vědomím? Chci to, protože uvnitř božského vědomí je nejhlubší uspokojení.
~ Sri Chinmoy, The Oneness of the Eastern Heart and the Western Mind

Abychom tohoto vnitřního sjednocení dosáhli, musíme se zaměřit na své duchovní srdce a posilovat ho. To dokážeme tak, že ztišíme svou mysl, přestaneme myšlenkám věnovat pozornost a následujeme proud vědomí uvnitř naší hrudi. To je zjednodušeně to, čemu můžeme říkat meditace. Samozřejmě to není snadné, naučit se meditovat vyžaduje disciplínu a určité praktické rady do začátku. Proto také pravidelně nabízíme kurzy meditace, které jsou zdarma.

V pozitivním slova smysl samota znamená, že se soustředíme na sebe. Vyhradíme si čas a prostor na to, abychom zjistili, kdo vlastně jsme a co tu (na světě) děláme 🙂 Není to sobecký přístup. Totiž pokud tímto způsobem dokážeme něco v sobě přeměnit nebo uvolnit, pokud se dokážeme stát trošku lepším člověkem, pokud uděláme krok někam (a asi je jedno kam, hlavní je ten krok), svět se stane o trošku lepší. Tato změna se může zdát nepatrná, ale o to významnější. Právě takto se totiž celý svět může měnit. Změna nepochází odněkud z venku, ale ze změny uvnitř nás samých. Vidíme, že tím, že se soustředíme na sebe, děláme světu službu. Není to tedy nic sobeckého, jak se nám možná může naše mysl (či naše okolí) snažit vnutit. Zároveň nám tato vnitřní změna nabídne něco naplňujícího, něco, co z žádné společenské interakce získat nedokážeme.

 

Podobné příspěvky

Mantra & Japa

Mantra je zvláštní slovo nebo věta nesoucí s sebou skrytou sílu. Pokud mantru dokážete opakovat soustředěně a dušeplně, můžete z ní tuto sílu získat.

Sebedisciplína

Tajně víme, že bez sebedisciplíny se neobejdeme, nic nedokážeme. A přesto, když přijde na věc, najednou někam zmizí.

Pranayama – síla dechu

Pranayama je tisíciletími oveřená technika energizujícího dýchání. Pomocí Pranayámy dokážeme rozproudit a kontrolovat životní energii, která je uvnitř nás kdesi uložena.

Samota

Pocit osamocení zažilo nebo bohužel stále zažívá mnoho z nás. Možná je to náznak toho, že je na čase zaměřit svou pozornost dovnitř sebe a na chvíli neklást důraz na společenský aspekt našeho života.

Detox mysli

Stejně tak jako se naše tělo potřebuje očistou odlehčit, musíme pravidelně odlehčovat i své mysli.

Tělo a duch

Už ve starém Řecku se říkalo "Kalos kagathos", neboli volně přeloženo "ideál harmonie těla a ducha".

Vědomí

Na vědomí se můžeme dívat jako na proud soustředěné energie naší bytosti. Pomocí vědomí se sjednotíme s různými částmi svého bytí.

Mantra Óm

Mantra je posvátná slabika, slovo, několik slov či věta, nesoucí v sobě určitou vibraci. Aum je matkou všech manter a vysvětluje se jako tzv. bezzvuký zvuk.

Tichá noc

Když mluvíme o tichu, máme pocit, že je ticho je něco pasivního, něco jako prázdnota. Ale ticho v sobě skrývá obrovskou sílu.

Co je meditace?

“Když meditujeme, ve skutečnosti vstupujeme do hlubší části naší bytosti. V ten okamžik jsme schopni vynést na povrch bohatství ukryté hluboko uvnitř nás.” —Sri Chinmoy

Vnitřní život

Existuje svět uvnitř nás, ve kterém se ve skutečnosti odehrává hlavní část našeho života. Co nám říká starodávná moudrost je to, že co se děje uvnitř nás, to se pak projeví vně.

Ztišení mysli

Jakmile dokážeme ztišit svou mysl alespoň na několik minut a učinit ji tichou a klidnou, uvnitř nás vysvitne nový svět, který je samotným kořenem osobního rozvoje každého z nás.

Inspirace

Inspiraci potřebujeme každý z nás. Každou špetku inspirace stojí za to sdílet s ostatními, protože nikdy nevíme, kdy ji budeme sami potřebovat.